VYHLÁŠENÍ VÍTĚZE SOUTĚŽE VIZE 2050
Moderní technologie pronikají do všech oborů medicíny. Zatímco před 30 lety byla v České republice zaváděna do provozu první mobilní síť, dnes už několik zdravotnických operačních středisek využívá vyspělou technologii video-asistované resuscitace pomocí chytrých telefonů. Protože nevíme, jaké novinky na nás za dalších 30 let v resuscitační medicíně čekají, vyhlásila ČRR soutěž o návrh, představu nebo přání jakéhokoliv postupu, diagnostiky nebo léčby pacientů se srdeční zástavou, které lze v budoucnu očekávat. Výsledky soutěže VIZE 2050 byly vyhlášeny během závarečného bloku X. odborného sympozia Resuscitace 2021 v Praze.
Vítězem soutěže VIZE 2050 se stal Ing. Roman Říha za Tým zefektivnění použití AED z Fakulty biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze, Příspěvek Katedry zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva získal nejvyšší počat bodů (16) od odborné poroty ve složení doc. MUDr. Roman Škulec, Ph.D., MUDr. Roman Sýkora, Ph.D., MHA a Ing. Filip Maleňák. Autor vítězného příspevku převzal slíbenou cenu od Aplikace Záchranka, z.ú., která cenu do soutěže věnovala. Všem účastníkům soutěže děkujeme za účast a vítěznému týmu srdečně blahopřejeme!
VÍTĚZNÝ PŘÍSPĚVEK VIZE 2050 | KPR MIMO NEMOCNIČNÍ ZAŘÍZENÍ V ROCE 2050
Vycházejme z předpokladu, že základním článkem řetězce přežití bude nadále resuscitace prováděná fyzickou osobou. Člověk postižený náhlou zástavou oběhu bude nadále závislý na tom, za jak dlouho bude nalezen, jak kvalitně bude prováděna KPR a kdy dostane defibrilační výboj.
Dojde však ke zkvalitnění prevence kardiovaskulárních onemocnění. Pro lidí se zvýšeným rizikem srdeční zástavy budou dostupné odpovídající chytré monitorovací či záchranné systémy. Není nijak těžké si představit „chytré hodinky“ nebo „chytré hrudní pásy“, ale s větší pravděpodobností se bude jednat o malá bezdrátová čidla umístěná na povrchu či uvnitř těla, která budou schopna při špatné srdeční akci vyslat tísňovou zprávu na zdravotnické operační středisko. Obecně lze předpokládat velký rozvoj telemedicíny, kdy software na základě algoritmu rozpozná, zda se jedná o život ohrožující stav nebo bude pouze kontinuálně sledovat stav pacienta. Informace budou v reálném čase ošetřujícímu lékaři na cloud. Získávané informace budou odvislé pouze od schopnosti měřícího zařízení (krevní tlak, teplota, EKG, intervence kardiostimulátoru apod.). V rámci služby e-health budou data sdílena se zdravotnickou záchrannou službou, urgentním příjmem i koncovým lůžkovým oddělením.
Dalším krokem bude zefektivnění systému first responderů a dostupných automatizovaných externích defibrilátorů. Za třicet let lze předpokládat provázaný „internet věcí“ a hardware schopný operovat v reálném čase s obrovskými soubory dat (pozn. ČRR: IoT je v informatice označení pro síť fyzických zařízení, vozidel, domácích spotřebičů a dalších zařízení, která jsou vybavena elektronikou, softwarem, senzory, pohyblivými částmi a síťovou konektivitou, která umožňuje těmto zařízením se propojit a vyměňovat si data). Pojďme si představit dobrovolníka proškoleného v KPR a obsluze AED, vybaveného „chytrými zařízeními“. Takový dobrovolník by mohl být vybaven chytrými brýlemi, kontaktními čočkami nebo implantáty na sítnici, které dokážou prostřednictvím rozšířené reality navigovat až k místu události. Tato technologie by mohla přenášet obraz operátorům tísňových linek a vhodné senzory by mohli kontrolovat i kvalitu KPR. Při vyšší hustotě dobrovolníků (zadoufejme, že bude dostatek motivovaných a schopných lidí), by hardware a software zdravotnického operačního střediska mohl vypočítávat trasu nejen na základě prosté vzdálenosti, ale také na základně fyzické a okamžité kondice dobrovolníka či na základě toho, zda se nachází v budově nebo venku.
Včasná defibrilace bude dalším zásadním krokem v přežití zasaženého. Zde je také velký prostor pro zlepšení a využití technologií. Již dnes hledáme možnosti zefektivnění použití dostupných AED. V budoucnosti bude možné pomocí „internetu věcí“ monitorovat aktuální pozici všech dostupných AED, mít okamžitou zpětnou vazbu o jejich stavu baterie či elektrod. Počítejme tedy se zapojením mobilních i stacionárních AED všech složek IZS a případně i soukromých osob. Pokud by trend rozšiřování pokračoval, mluvíme o stovkách či spíše tisících zařízení, a tedy velkém objemu dat. Ten však budou mít na bedrech algoritmy, nikoli operátoři tísňových linek. Co se dostupnosti AED týče, nezapomínejme na využití dronů, kdy se poměrně lehce může stacionární AED změnit na vysoce mobilní. Tato zařízení opět mohou obsahovat pokročilé systémy ke kontrole kvality KPR a zprostředkovávat obraz a zvuk z místa operátorům. Pro profesionály si lze představit i „létací resuscitační přístroje“ typu Lucas, které by na výzvu operačního střediska mohly být poslány na místo události.
Ale hlavně doufejme ve více zachráněných životů.
