Česká resuscitační rada

ČESKÁ RESUSCITAČNÍ RADA

pořádá III. odborné symposium ve spolupráci s

Českou společností intenzivní medicíny ČLS JEP
Českou společností anesteziologie, resuscitace a intenzivní medícny ČLS JEP
Společností urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP

III. ODBORNÉ SYMPOSIUM “RESUSCITACE 2013″

s podtitulem

VÝZNAM TECHNICKÝCH A NETECHNICKÝCH DOVEDNOSTÍ V RESUSCITAČNÍ MEDICÍNĚ / IMPORTANCE OF TECHNICAL AND NON-TECHNICAL SKILLS IN RESUSCITATION MEDICINE

_

Symposium ČRR se uskuteční v návaznosti na

VII. KONGRES ČESKÉ SPOLEČNOSTI INTENZIVNÍ MEDICÍNY

dne 12. června 2013 v pražském Clarion Congress Hotelu Prague (CCHP)
Freyova 33, CZ 190 00 Praha 9 – Vysočany

pod záštitou European Resuscitation Council

za účasti předsedkyně ERC prof. Maaret Castrén (Švédsko)

_

DALŠÍ INFORMACE, REGISTRACE ÚČASTNÍKŮ A REZERVACE UBYTOVÁNÍ ZDE

Dovolujeme si pozvat všechny zájemce o účast v kurzech ALS provider a/nebo CPR/AED provider k návštěvě našich stránek věnovaných kurzům. V březnových termínech zbývá v kurzech ALS provider několik posledních míst. Pro všechny zájemce trvá možnost čerpání stipendia z grantu Evropské komise.

ZÁSADY SPRÁVNÉ TECHNIKY PROVÁDĚNÍ SRDEČNÍ MASÁŽE

• Uložte postiženého na záda na zem nebo jinou pevnou plochu.
• Umístěte zápěstní část dlaně jedné ruky na střed hrudníku postiženého.
• Shora přiložte druhou ruku a propleťte svoje prsty.
• Propněte horní končetiny v loktech, nakloňte se nad postiženého tak, aby vaše ramena byla přímo nad hrudníkem postiženého.
• Stlačte hrudní kost do hloubky 5 až 6 cm proti páteři.
• Poté tlak úplně uvolněte, ale bez ztráty kontaktu s hrudníkem.
• Stlačování hrudníku plynule opakujte. Frekvence stlačování by měla být minimálně 100, ale ne více než 120 za minutu.
• Nepřerušujte srdeční masáž do předání postiženého záchranné službě nebo dokud se nezačne probouzet (hýbat se, otevírat oči, komunikovat, normálně a pravidelně dýchat).
• Pokud je na místě někdo další, vystřídejte se v provádění srdeční masáže každé 2 minuty.

Lapavé dýchání je u postiženého v bezvědomí typickým příznakem srdeční zástavy. Bývá přítomné ihned po kolapsu nebo se může objevit až po zahájení srdeční masáže. Vždy ale vyžaduje pokračování v resuscitaci!

Read the rest of this entry »

Srdeční zástava se v lůžkových zdravotnických zařízeních vyskytuje s četností přibližně 1 až 5 případů na 1000 přijatých pacientů. Navzdory okamžité přítomnosti kvalifikovaného zdravotnického personálu s kompletním vybavením je pravděpodobnost přežití do propuštění z nemocnice pouze 17,6 %! U hospitalizovaných nemocných obvykle nevzniká zástava oběhu neočekávaně, ale zpravidla předchází progresivní zhoršování zdravotního stavu pacienta. Z hlediska prognózy mají nezastupitelný význam preventivní opatření a včasné zahájení léčby akutně vzniklých potíží, což může vzniku srdeční zástavy zcela zabránit. Nejčastěji se vyskytujícím srdečním rytmem u spatřených nemocničních zástav je bezpulzová elektrická aktivita, při které je nezbytné vyloučit zejména hypoxii, hypovolémii, metabolické příčiny, tenzní pneumotorax, srdeční tamponádu a plicní embolii. Text shrnující zásady správného postupu na pozadí kazuistiky nalezenete v sekci Dokumenty ke stažení.

Výsledky prvních voleb do výboru ČRR – které jsou zároveň historicky prvními volbami představenstva odborné instituce v České republice konanými elektronicky – jsou již známy. Nepřinesly žádné dramatické překvapení – je pro nás obrovským potěšením, že se volební úspěch týká bez výjimky všech stávajících členů výboru, což jen potvrzuje domněnku, že jsou naši členové s prací výboru ČRR spokojeni – děkujeme, tato důvěra nás zavazuje. Nově výbor doplní MUDr. Karel Štěpánek. I nadále budou do výboru kooptovat své zástupce odborné společnosti a ERC. Hlasování se zúčastnili všichni členové ČRR plnící v souladu se Stanovami svoje členské povinnosti. Poděkování za vysoce profesionální přípravu SW pro online hlasování a zpracování výsledků patří Mgr. Petru Koběrskému, vedoucímu oddělení IT, ZZS Moravskoslezského kraje, Ostrava.

_

Česká resuscitační rada  (ČRR) se připojila k aktivitě European Resuscitation Council (ERC) a některých poslanců Evropského parlamentu, kteří připravili a předložili Evropské komisi výzvu o zřízení tzv. Evropského týdne prevence srdeční zástavy. ČRR získala podporu velkého počtu europoslanců z České republiky, což přispělo ke zdárnému průběhu projednání této důležité aktivity ve Štrasburku.

Hlavním cílem prohlášení je přijetí společných programů zavádění AED na veřejných místech a školení laické veřejnosti ve všech členských státech v poskytování kardiopulmonální resuscitace úpravou právních předpisů s cílem usnadnit kardiopulmonální resuscitaci a defibrilaci prováděnou nezdravotníky a systematické shromažďování údajů pro zpětnou vazbu a řízení kvality všech programů AED.

Prohlášení dále vyzývá Komisi a členské státy, aby:

• zavedly tzv. Evropský týden prevence srdeční zástavy s cílem prohloubit vědomosti a zlepšit vzdělávání široké veřejnosti, lékařů i dalších zdravotnických pracovníků
• vyzývá Komisi, aby podpořila členské státy při přijímání a provádění vnitrostátních strategií rovného přístupu k vysoce kvalitní kardiopulmonální resuscitaci;
• vyzývá Komisi a členské státy, aby v celé EU přijaly harmonizované právní předpisy s cílem poskytnout imunitu proti odpovědnosti nezdravotníkům, kteří jako první poskytnou při náhlé srdeční příhodě dobrovolnou pomoc

Výzva ČRR adresovaná všem poslancům Evropského parlamentu z ČR (CZ)

Bolestnou zprávou pro českou, ale i mezinárodní záchranářskou komunitu, je úmrtí pana profesora Pokorného, který byl nejen vynikajícím klinikem a vědcem, ale rovněž oblíbeným a respektovaným učitelem mnoha dnešních odborníků, kteří mohou s pýchou říci, že svou erudici získali právě u něj. Jako vedoucí katedry anesteziologie a resuscitace IPVZ po více než dvě desítiletí předsedal atestačním komisím, přednášel v postgraduálních kurzech a formoval tak nejméně jednu generaci anesteziologů a intenzivistů; podílel se na vzniku přednemocniční neodkladné péče v České republice i založení oboru urgentní medicína a medicína katastrof. Profesor Pokorný zemřel dne 10. července 2012 ve věku 88 let.

Prof. MUDr. Jiří Pokorný, DrSc. se narodil 21. dubna 1924 v Londýně. Studia medicíny na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze absolvoval v roce 1950. Po promoci pracoval v Ústřední vojenské nemocnici, zprvu na gynekologicko-porodnickém oddělení, od roku 1952 byl zařazen na oddělení anesteziologické. V roce 1956 dosáhl odbornosti v nástavbovém oboru anesteziologie při základním oboru gynekologie a porodnictví, v roce 1959 obhájil kandidátskou dizertační práci na téma „Zavedená hypotenze v anesteziologii“. Habilitován byl v roce 1965. Doktorskou práci na téma „Anesteziologie a resuscitace za mimořádných podmínek“ obhájil v roce 1985. Profesorem anesteziologie a resuscitace byl jmenován v roce 1987, ale tento titul mu byl podle vysokoškolského zákona z roku 1990 odebrán. V roce 1992 znovu dosáhl profesury po habilitačním řízení na Masarykově univerzitě v Brně. V letech 1956–1972 vedl anesteziologické oddělení ÚVN v Praze, v letech 1973–1990 Kliniku anesteziologie a resuscitace FN Motol. Obě pracoviště byla klinickými základnami subkatedry a katedry anesteziologie a resuscitace ILF (později IPVZ). Tato výuková pracoviště vedl od roku 1969 do roku 1990. V roce 1996 byl jmenován vedoucím subkatedry přednemocniční neodkladné péče a medicíny katastrof IPVZ. Toto pracoviště bylo po zřízení oboru urgentní medicína přeměněno na subkatedru a od roku 2000 na katedru urgentní medicíny a medicíny katastrof, kterou vedl do roku 2003. Byl autorem 257 odborných publikací, z toho 11 monografií oboru anesteziologie a resuscitace i oboru urgentní medicína, jichž byl hlavním autorem či pořadatelem. V zahraničí publikoval 36 odborných sdělení (zdroj: www.csarim.cz).

Odešel člověk, který v naší zemi s neuvěřitelnou skromností položil základy akutní medicíny; člověk, který si zaslouží, abychom ctili jeho památku.

Symposium ČRR bylo poslední odbornou akcí, které se pan profesor zúčastnil…

II. odborné symposium “RESUSCITACE 2012″ navštívilo více než 400 účastníků z řad lékařů i nelékařských zdravotnických profesí. Záštitu nad konferencí převzala tradičně European Resuscitation Council (ERC) zastoupená letos jejím předsedou, prof. Berndem Böttigerem, DEAA, FESC, FERC, přednostou Kliniky anesteziologie a intenzivní medicíny Univerzitní nemocnice v Kölnu (SRN). Na přípravě kongresu spolupracovali rovněž Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny ČLS JEP (ČSARIM), Česká společnost intenzivní medicíny ČLS JEP (ČSIM), Společnost urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP (SUMMK), Česká kardiologická společnost (ČKS) – pracovní skupina akutní kardiologie a Česká pediatrická společnost (ČPS) – sekce intenzivní medicíny.

Ve velmi nabitém odborném programu, který skončil až v pozdních odpoledních hodinách, bylo odpřednášeno celkem 23 převážně vyzvaných přednášek. Na našem webu nyní najdete vybrané prezentace ke stažení. Po úvodním slovu předsedy ČRR, MUDr. Anatolije Truhláře, pozdravili krátce účastníky symposia vedoucí představitelé odborných společností: prof. Karel Cvachovec, prof. Vladimír Černý a MUDr. Jana Šeblová. Fotografie z průběhu symposia najdete ZDE.

V rámci slavnostního zahájení symposia bylo rovněž předáno nejvýznamnější ocenění udělované výborem ČRR. Diplom čestného členství ČRR za celoživotní přínos pro rozvoj resuscitační a urgentní medicíny obdržel v letošním roce prof. MUDr. Jiří Pokorný, DrSc., FFRCS. Bohatou profesní kariéru pana profesora představila podrobně doc. Drábková, s níž mnoho let velmi úzce spolupracoval.

Hlavním tématem letošního symposia ČRR byla diagnostika a léčba potenciálně reverzibilních příčin náhlé zástavy oběhu. Možnost léčby některých z nich může být důvodem k pokračování v resuscitaci po delší dobu než je obvyklé, někdy i důvodem mezinemocničního transportu za kontinuální resuscitace na pracoviště schopné specializovanou léčbu zajistit. Z důvodu lepší zapamatovatelnosti jsou reverzibilní příčiny označovány jako 4H+4T: Hypoxie,  Hypovolémie, Hypokalémie / hyperkalémie / metabolické příčiny, Hypotermie, Trombóza (akutní koronární syndromy / plicní embolie), Tamponáda srdeční, Toxické látky, Tenzní pneumotorax. Podrobnější informace o průběhu konference získají členové ČRR v aktuálním čísle Zpravodaje ČRR 2/12.

Výstava zdravotnické techniky, přístrojů a resuscitačních modelů byla otevřena v době kávových přestávek na stáncích celkem devíti vystavovatelů. Příjemným dárkem pro účastníky byly velkoformátové postery s algoritmem rozšířené neodkladné resuscitace distribuované společností Physio-Control a polední firemní symposium společnosti Intersurgical na téma zajištění dýchacích cest při KPR, jehož hlavním speakerem byl Dr. Nasir Muhammed z Velké Británie, který se osobně podílel na vývoji supraglotické masky I-GEL.

Děkujeme všem návštěvníkům za účast a těšíme se na setkání v květnu 2013.

Za zpracování fotogalerie děkujeme ing. Machovi z firmy Mediprax.

V době před zavedením léčebné hypotermie po náhlé zástavě oběhu bylo přežití a propuštění nemocných očekáváno asi ve 25 % případů. Údaj byl klamně příznivý. Započítával k přeživším i pacienty, jejichž kvalita života nebyla uspokojivá a prognóza dalšího nezlepšení trvalá. Reaktivní hypertermie po návratu spontánního oběhu sama o sobě prohloubila poškození mozkové výkonnosti. Výsledky byly nazvány „dark side“ postanoxických reziduálních stavů s těžkým neuropsychickým postižením. Prognóza byla vysoce nepříznivá a kromě klinického pozorování průběhu onemocnění bylo obtížné ji stanovit.

Zavedení léčebné hypotermie prognózu významně zlepšilo nejen v kvantitativním pojetí podílu přežívajících, ale i z pohledu neuropsychických výsledků. Společně s léčebnou hypotermií vstoupila do intenzivní medicíny strategická zásada neprodlužovat aktivně život při beznadějné prognóze. Stanovení prognózy podle objektivně dokumentovaných kritérií se stalo prioritou. Výsledky mohly být zhodnoceny daleko snáze jako transparentní, subjektivně neovlivňované. Nedostatek validních a časných markerů, které by v klinické praxi podpořily stanovení prognózy a odůvodněnost poskytované náročné a nákladné poresuscitační péče, však trvá nadále.

Pokračování článku

Read the rest of this entry »

Výbor České resuscitační rady podpořil stanovisko České společnosti intenzivní medicíny (ČSIM) a doporučuje monitorování oxidu uhličitého ve vydechované směsi (EtCO2) u všech pacientů, kteří mají v průběhu podpory nebo náhrady plicních funkcí zajištěny dýchací cesty tracheální intubací: Stanovisko výboru ČRR k monitoraci EtCO2

Tracheální intubace je výkon zatížený vysokým rizikem potenciálně fatálních komplikací. V přednemocniční neodkladné péči je incidence nepoznaných intubací do jícnu při použití anestetik a svalových relaxancií 6,7 % s letalitou 80 % (Timmermann, 2007), resp. 16,7 % s letalitou 56 % pokud není použita medikace (Katz, 2001). Monitorací EtCO2 lze nerozpoznanému zavedení tracheální rourky do jícnu zcela zabránit (Silvestri, 2005).

Monitorace EtCO2 je bez ohledu na způsob zajištění dýchacích cest doporučena rovněž při každé kardiopulmonální resuscitaci:

• z důvodu možnosti hodnocení kvality prováděné srdeční masáže (přežití pouze při EtCO2 nad 10 mmHg při KPR)
• ke kontinuálnímu sledování správné polohy tracheální rourky nebo supraglotické pomůcky
• pro kontrolu integrity dýchacího okruhu
• pro včasné rozpoznání obnovení spontánního oběhu (náhlý vzestup EtCO2 – viz obrázek)
• k dosažení normoventilace u nemocných po obnovení spontánního oběhu (hyperventilace i hypoventilace je škodlivá)