O RESUSCITACI

KLINICKÁ SMRT aneb kdy jde doopravdy o život??

Ve stavu "klinické smrti" se postižený octne tehdy, pokud u něj dojde k zástavě krevního oběhu - srdce přestane pumpovat krev. Postižený upadá velmi rychle do bezvědomí a postupně přestává dýchat, v úvodu může být i krátká epizoda křečí. Nejzřetelnější známkou bezprostředního ohrožení života je bezvědomí (tedy stav, kdy postižený nereaguje na vnější podněty). Typicky se hned od počátku přidává porucha dýchání (nápadně dlouhé intervaly mezi nádechy), později (za pár desítek vteřin až několik minut) přecházející v úplnou zástavu dechu. Jedinou nadějí pro postiženého je zahájení RESUSCITACE.

------------------------------

CO UDĚLAT NEJDŘÍV A CO POTOM?

Nejdřív voláme tísňovou linku (v ČR 155), potom poskytujeme první pomoc. Bezpečnost zachránců je prioritou: pokud už má někdo umřít, snažme se, abychom to nebyli my. Méně je více, dělejme pořádně základní věci spíš než nepořádně složitosti nebo to, co neumíme.

------------------------------

JAK SE POZNÁ ZÁSTAVA?

Postižený ZKOLABOVAL, NEREAGUJE ("nic nedělá"), nedýchá nebo DÝCHÁ ŠPATNĚ ("lape po dechu, dýchá "jako kapr"). Pokud i po uvolnění dýchacích cest postižený zůstává v bezvědomí a nedýchá normálně, zahájíme resuscitaci, tj. nepřímou masáž srdce, případně v kombinaci s dýcháním z plic do plic.

------------------------------

JAK SE RESUSCITUJE?

Pokud jsme svědky kolapsu postiženého, provádíme POUZE MASÁŽ SRDCE, a jen pokud jsme si jisti, že zvládneme i dýchání z plic do plic, můžeme do postiženého asi jednou za minutu 2x vdechnout
 

Jsme-li svědky úrazu s následným bezvědomím a poruchou dýchání, především UVOLNÍME DÝCHACÍ CESTY (záklonem hlavy, vyčištěním úst), a pokud to nepomůže, kombinujeme 30 stlačení ku 2 vdechům z plic do plic.
 

V OŽIVOVÁNÍ POKRAČUJEME AŽ DO PŘÍJEZDU ZÁCHRANNÉ SLUŽBY NEBO DO DOBY, NEŽ POSTIŽENÝ ZAČNE REAGOVAT!

------------------------------

DEJTE ŠOKY aneb AED v praxi

AED (Automatické Externí Defibrilátory) jsou přístroje určené k obnovení pravidelné činnosti srdce pomocí elektrických výbojů v případě některých typů náhlé zástavy oběhu. Můžeme se s nimi setkat ve firmách, na letištích a obecně tam, kde lze předpokládat dlouhou dobu do příjezd záchranky. Obsluha je snadná – přístroj vyjmeme ze skříňky, na postiženého nalepíme samolepicí elektrody a přístroj zapneme. Vše ostatní nám již řekne sám. Ale pozor – i během přípravy a použití přístroje musí průběžně probíhat neodkladná resuscitace!

------------------------------

OMYLY, CHYBY a MÝTY o resuscitaci

- Nerozpoznaná zástava

            - postižený "dýchá" - ale ve skutečnosti má pouze ojedinělé "lapavé dechy", která jsou naopak typickou známkou zástavy

            - postižený má "jen" křeče (epilepsii) - ale ve skutečnosti náhlá zástava zpravidla začíná krátkou epizodou křečí

            - hmatání po tepu - zachránce cítí vlastní tep

- Pomoc "násilím" - páčení čelisti, tahání jazyka a podobné zbytečnosti, které mohou víc ublížit, než pomoci

------------------------------

ODKAZY

Resuscitace slůněte (video jen pro silné povahy, ale s dobrým koncem)

Resuscitace 2010 - Stručný souhrn aktuálních poznatků o neodkladné resuscitaci

Umělé dýchání už není v módě

Co se děje se srdcem při "fibrilaci"?

Základní informace o resuscitaci a instruktážní videa na webu 3. lékařské fakulty UK Praha - základní NR   rozšířená NR

(c) Ondřej Franěk 2009

www.resuscitace.cz